Co je KVP a v čem je jiné

Důraz je kladen na:

1. Sebezkušenostní prožitkové osy KVP
2. Metodické přístupy pro práci se třídou
3. Metodické pojetí práce se skupinou osobnostního rozvoje (růstové skupiny).

Sebezkušenostní prožitkové osy výcviku KVP

Síla-odvaha-strach 

Dětský kolektiv respektuje dospělého člověka na základě svých zkušeností, na základě norem a hodnot, které jsou ve třídním kolektivu zažité. Dále pak na základě toho, jak funguje ve škole systém odměn a trestů. Odborník na kázeň je v naprosté většině volán do školy řešit situaci, kdy třídní kolektivy nerespektují pokyny dospělých a třída vykazuje nějakou formu patologie. To je situace, kdy nepomůžou pokyny, odborník se nemůže spolehnout, že děti budou reagovat na pokyn, nebo apel na jejich slušnost, na výhrůžky či tresty, případně na sliby odměn. Je to situace, kdy jsou ochotné respektovat osobnost, která je svou podstatou pro kolektiv v danou chvíli důvěryhodná, děti z ní instinktivně cítí sílu a jistotu. Stejně tak se vždy ukazovalo, že pokud má pedagog ale i jiný dospělý, který se postaví před třídu v sobě zvýšenou míru strachu, je pro výrazné osobnosti kolektivu nepodstatný, a děti jej nerespektují a neposlouchají. 

Proto výcvik KVP umožňuje frekventantům, aby si po dobu pěti let harmonizovali právě kategorie jako jsou jistota, odvaha, síla, strach. Děti se rozhodují velmi instinktivně a pokud před nimi stojí pedagožka či psycholožka, která má sice pevný jasný přístup, ale někde uvitř s sebou nese strachy z dětství, bojí se o místo, má strach z toho, že se ztrapní nebo se bojí hospitace, pak většinou neobstojí. V praxi se lze setkat s tím, že vyzkoušená metodika jednomu odborníkovi funguje, děti poslouchají a pak ji uplatní druhý a tomu tentýž postup nezabírá. Zde se transparentně odráží právě stav osobnosti, která s kolektivem pracuje. Frekventanti mají možnost si pojmenovat to, co by jim mohlo bránit při práci s ostatními lidmi a rozebrat to.

Při práci v psychoterapeutických výcvicích lze vidět, že psychoterapeutem se může stát i člověk osobnostně křehký. Nejednou se lze s takovým odborníkem setkat a může být vynikající. Ale křehká osobnost před problematickou třídou neobstojí. Skupina dětí (mláďat) potřebuje k ochraně silného jedince. Jiného spontánně nechce respektovat. Průměrně agresivní třída s průměrně poškozenými vztahy je skupina jednotlivců v ohrožení. Aby ve třídě obstáli, musí často být agresivní. A jen pevný a jistý dospělý se pro ně může stát autoritou. 

Sebejistota-pohoda-přijetí

Je-li dospělý člověk sebejistý, pak se většinou přijímá takový jaký je. Mnoho pedagogů a psychologů procházejících výcvikem KVP se vyrovnává se svými vlastnostmi. Učí se mít rádi sami sebe a zvykají si na to, že ostatní kolegové ve skupině je přijímají takové, jací opravdu jsou.

Někteří se vyrovnávají s faktem, že nejsou výkonní v takové míře, v jaké by chtěli být, jiní v tom, že nestihnou to, co by chtěli. Jiní přijímají svůj život v té podobě, v jaké je a další se rozhodují pro změny, které jim zkvalitní jejich prožívání. Nikdo není do ničeho nucen, nikdo nic nemusí. Ale přirozeností každé živé bytosti je, jsou-li nastaveny zdravé podmínky, hledat pro sebe tu nejvhodnější cestu. Pro profesionální stránku má tato osa práce základní význam. Přijímame-li se, pak automaticky přijímáme i ty druhé kolem nás. Máme-li svůj život urovnaný, jsme v relativní pohodě. Tu pak můžeme šířit kolem sebe.

V rámci růstových skupin se rozebírají různé problémy, otázky a oblasti života, které si přináší frekventanti sami a svobodně. Někteří jdou do aktivit hned od počátku výcviku, jiní se odváží až za několik setkání. Najdou se i tací jedinci, kteří téměř nepromluví. Nic není špatně a dobře na stupnici hodnocení. Každý máme jiný přístup k realitě a svému prožívání. Někdo si může urovnat své otázky tím, že o nich bude mluvit, jiný tím, že o nich bude přemýšlet. Pro práci s dětmi je však základní urovnat si je co nejvíce. Změna kvality soukromého života k lepšímu je jakýsi zákonitý bonus navíc. 

Energie-pozitivita-důvěra

Osa, která vzniká jako následek dvou předchozích. V průběhu pěti let v rámci sebezkušenostního procesu oslabují či zanikají některé obranné mechanismy. Každý obranný mechanismus odebírá psychické síly. Pokud se osobnost posune natolik, že obranný mechanismus je zbytečný, pak vyhasíná a v prožívání se vyskytují energetické přebytky. Není to nic neobvyklého, když se u části frekventantů ve čtvtém a pátém roce s tímto procesem setkáváme.

Důvěra je osobnostní charakteristika, která souvisí s ostatními projevy a charakteristikami osobnosti. Pakliže zažíváme v průběhu života s okolím pozitivní zkušenosti, máme důvěry více. Čím více je komunikace a setkání s druhými lidmi pohodovější, tím více se posiluje naše důvěra ke světu. Vysíláme signály, které jsou jasné a čitelné a tím pak umožňujeme druhým přiblížit se k nám a prožít kvalitnější setkání. 

Příklad: Kolegyně byla v dětském kolektivu nevýrazná, vždy byla jiná děvčata ve středu zájmu ostatních. Prožívala pocit, že je nezajímavá, že je tou šedou myškou, která nikoho nezajímá. Ve výcviku se začala vlivem práce s kolektivem frekvetantů projevovat. Sama zpětně uváděla, že nikdy v jiném kolektivu tolik nebyla vidět. Ostatní kolegové ji přijímali. Byla právoplatným členem skupiny. V polovině výcviku si opakovaně brala skupinový čas a mluvila o svých pocitech. Následně se začala více prosazovat i ve škole. Na konci výcviku zjistila, že prosadit se v práci není tak snadné a odešla do jiné školy. V nové škole už začala fungovat svobodněji než dříve. Necítila se svázaná. Byla si jistá tím, co říká a stála si za tím. V současnosti je zástupkyní ředitelky.

V uvedeném příkladě došlo k potvrzení jedince výcvikovým kolektivem. Vzrostla důvěra v sebe samu.

Metodické přístupy pro práci se třídou

Vedle sebezkušenostních os KVP je jeho součástí pochopitelně i metodika práce se třídou.

Patří sem:

1. dovednosti potřebné k vedení standardního třídního kolektivu
2. varianty práce se třídou, stanovení plánu třídnických hodin a jejich harmonogram
3. zvládání práce s tématickými hodinami, nejčastěji preventivními
4. dovednost nahlížet na psychodynamické procesy ve třídě a pracovat s nimi je nejzásadnější diagnostickou metodou, na kterou je v KVP kladen důraz (o psychodynamice se hodně mluví a píše, v realitě se lidé v KVP učí číst procesy jako prvňáci písmena a není zásadních rozdílů mezi psychology a pedagogy)
5. formy intervence v krizových situacích ve třídě 
6. strukturovaná a nestrukturovaná forma práce, zvláště nestrukturovaná práce je typická pro KVP a v praxi využitelná ve třídách, kde absentuje respekt k dospělým a jsou problémy s kázní
7. systémový přístup k řešení problému ve třídě (vedení školy, pedagogický sbor, třídní učitel, děti ve třídě, rodiče atd.) 
8. cílem KVP v této oblasti je, aby absolvent dovedl v plné šíři profesionálně vytvářet metodické postupy pro situace v konkrétních třídách, nikoliv aby se z něj stal pouze "sběratel" metodik, které někdo někde poskytne 
9. během výcviku probíhají cvičné praxe v terénu školních tříd.

Metodické přístupy pro vedení růstových skupin

Jedná se především o 

1. dovednost sestavit růstovou skupinu
2. stanovení cíle práce s růstovou skupinou
3. dovednosti vést skupinu a pracovat s její psychodynamikou
4. schopnost pracovat s autentickými prožitky sebe sama jako se specifickou formou práce
5. využití autenticity, emaptie a kongruence jako opěrných bodů ve vývoji skupiny
6. reflektování vývojových stádií skupiny
7. práce s nácvikovými metodami
8. psychohygienické formy práce
9. reflektování rozdílů ve vedení uzařené a otevřené skupiny 
10. ukončení a vyhodnocení přínosů skupiny.

Růstovou skupinou se rozumí jak skupina dětí, tak skupina dospělých. Termín růstová skupina odráží růst osobnosti, ke kterému dochází nezávisle na věku. Pokud jsou naplněny nezbytné podmínky, pak za průběžné facilitace vedoucích skupiny má každá osobnost tendenci zdravě se rozvíjet, kompenzovat své nedostatky a celkově se harmonizovat. Pod pojem růstová skupina se zařazují i růstové skupiny dospělých, kde nejde o psychoterapii v pravém smyslu slova, ale kdy si zdraví lidé urovnávají své problémy, partnerské neshody a jiné otázky související s jejich zdravým standardním životem.

V pátém roce sebezkušenosntího výcviku, v oblasti metodiky frekventant zpracovává metodickou práci, která odráží jeho nabyté dovednosti vytvářet metodické přístupy.